Historie skeny
Jako první opravdu lítající rádiáky jsem postavil několik větroňů s Jedelského křídlem. Ten úplně první měl Gamu s rohatkovým vybavovačem (Higgins), kde směrovkou hýbal gumový svazek. První pípnutí levá zatáčka, po puštění rovně, druhé pípnutí pravá zatáčka. To bylo v r. 1969. V zimě jsem to předělal na "špagomatik". Pro mladší: Motorek Igla 2,4 V, kterému se na hřídel namotávala chirurgická nit. To byla jedna zatáčka, po puštění gumička na směrovce přetáhla směrovku do opačné zatáčky. Mačkáním knoflíku se dala vycvakat zatáčka libovolného průměru, držet směrovku znamenalo sestupnou spirálu. Tou se sundavalo z termiky. Občas zůstal motorek viset a pak se šroubovalo až do země, nebo motor zůstal viset mezi dorazy a model mi uletěl. Jako první rádio jsem měl Gamu s elektronkovým vysilačem, pak jsem si sehnal rádio Delta - tranzistorový 1 kanál - vysilač i přijimač. Pak jsem měl taky několik Marsů, ale bez vysilače.
Náběžná část byla z balzy 10 mm, zadní část z tvrdé 2 mm. Zespodu žebra. Velikost modelu byla dána získanými prkýnky - asi od 2,05 do 2,15 m. Inspiroval jsem se německým větroněm Susi (Modelář č. 2/1968) ten měl ale r. jen 1,5 m, v 70. letech se prodával i u nás. Gama byla moc velká a tak jsem udělal maximum z balzy co byla doma. Křídlo nedělené, bylo lehčí. Do Škodovky 110 se vešlo jen tak tak.Kolega Mirek M. takhle postavil ušaté éro dokonce 2,3 m. Profil byl pomalý (silné prohnutí), při potlačení by to asi klouzalo špatně. Ale výškovka nebyla řízená, tak to ani moc nevadilo. Dobře se to spravovalo. Plošné zatížení bylo kolem 30g/dm2. Na tehdejší poměry hodně. Odlítal jsem s tím i pár soutěží RC V1, jednou dokonce třetí, ale nejsem soutěživý typ.
Tady jsou vidět ztužující žebra z tvrdé balzy 2 - 3 mm, rozteč 100 mm. Náběžka ze smrku. Neocenitelným nástrojem při stavbě byl hoblík na žiletku, úlovek z cesty do Rakouska v r. 1969, než se zase skřípla železná opona. Trup je bednička z balzy 3 - 4 mm, výškovka má nosný profil z vybrané lehké balzy 7 mm.
Tady jsem zakoupil z druhé ruky amatérský vysilač 4 kanál bang bang, přijimač byl superreakční 2 kanál Varioton (1. kanál - vlevo, 2. kanál vpravo). R. 1971.
Tohle je z r. 1972. R. 3,4 m, řízená S + V, 4 kanál Varioton bang - bang. Přijimač byl superreakční , tedy jen 1 lítal, ostatní koukali. Soutěž se 3 koly a 30 účastníky se dost protáhla, naštěstí ale bylo hodně třísek. To vpravo je horkovzdušný balon, při napouštění shořel. Křídlo je taky Jedelského konstrukce, s přidanými nosníky , zespodu je potah z balzy 2, tedy profil s rovnou spodní stranou. Váha asi 2,4 kg.
Podle vzoru budějovických modelářů (odkud jsem postarší Varioton koupil) jsem použil prutovou anténu. Bylo to vhodné, některá serva nebyla odrušená, jak jsem později zjistil u Amiga II.
Tohkle je z nějakého vystoupení na dětském dni. Tehdy stačilo, když model jen lítal, moc se nečekalo.
Tady už jsem se zmohl na superhetový přijimač. Přijimač Varioton byl řešený tak, že k základnímu vstupnímu dílu (superhet nebo superreakční) se přicvakávaly další 2 kanálové stupně, tedy pro každé servo 1 krabička. Ten superhet konečně umožnil lítat víc modelům najednou. Ale sehnat krystaly na jiné kanály šlo jen z kapitalistické ciziny. 1x se mi to tehdy podařilo. 1972 - podzim.
Tohle je ještě původní verze, tak 1972.
Po získání proporcionálního amatérského (přesněji melouchářského) 4 kanálu (tady 4 serva) jsem předělal ocasní plochy - větší a plovoucí výškovka. Tohle je, myslím, ze soutěže RC V2 v České lípě  tak 1976 - 1977. Lítalo to dobře, ale křidélka chyběla.
Tohle je IBIS III, konstrukce V. Vlka z Českých Budějovic. Je to postavené ale jen na podkladu malého třípohledu z Modeláře 1971. Řízení S+V+brzdy+trim výškovky. Ten trim malinko posouval servo výškovky, takže se dalo zrychlit či zpomalit. Prakticky to šlo ale velmi špatně. Rozpětí 3,75 m, váha - nový 2,7 kg. po opravách jsem se dostal až přes 3 kg. Bez křidélek to bylo líné na zatáčení, ale tehdy to bylo běžné.
Vytáhnout tohle na šňůře chtělo hodně rychlé nohy. Později jsme to stříleli gumicukem se 3- 4 gumami 5x5 mm. Jako posilování to bylo docela fajn.
Příprava na vlek. Vysilač na krku je ten 8 kanál Varioton. Ten pán vpravo byl hlavně výborný radioamatér, modelář spíš příležitostný. Za nějakou pomoc s modely nám opravoval rádia, vůbec první Gamu mi uvedl (po několika letech marných pokusů jiných) do chodu, když našel v přijimači studeňák. Bez něho bych asi RC kariéru nikdy neodstartoval.
Tady je ten 8 kanál Varioton v plné kráse. Přijimač 8 kanál sakumprásk vážil 230 g. Samostatné zdroje pro přijimač a pro serva. Nabíjecí konektor z magnetofonu.
Tahle fotka je před 1. letem (1973). Rádio fungovalo, ale pro vlekaře (Mirek M.) byl problém to za bezvětří uběhnout. Ten pán vpravo byl tehdy nejstarší člen MK Lipence. Dnes jsem já už o 7 let starší než on tehdy  (70). Ten kluk, co drží větroň pod křídlem (schovaný), je dnešní pilot jetů a obřích modelů Zd. Hůlka. Ten, co kouká, zda se vrtí směrovka, se mi po letech ozval z USA, kde působí jako programátor. A ten kluk úplně vpravo je Petr Stejskal, tehdy 9 letý, teď se mu blíží padesátka. Vyvinul a postavil amatérskou turbinu, lítal s ní v maketě L 29 Delfín, nyní dělá spíš polomakety historických větroňů (třeba Šedy Vlk) a taky se občas věnuje full size plachtění.
Tahle fotka je asi ze soutěže RC V2 z Česlé Lípy 1976 - 7. Tehdy tam byl už proporcionál. Měl jsem 1 přijimač, který jsem přehazoval mezi 4 modely.
Tohle je z nějakého dětského odpoledne. Ani motoráky hned u vesnice moc nevadily.
Když se objevily v ČSSR stavebnice od Graupnera (1973), tak jsem jednu získal - dokonce ani nebyla pod pultem.  Amigo II, r. 2000 mm, nový vážil asi 850 g, po mnoha opravách jsem se dopracoval až asi na 1200 g. Nakonec jsem ho před několika lety věnoval.
Tehdy (70. léta) se dalo lítat na svahu nad Lipencemi (dnes Praha). Dnes je kopec zastavěný a na svah jezdíme kolem 50 km. Amigo II.
Vysilač Cukrák v pozadí.
Tahle fotka je braná s teleobjektivem, tak blízko a nízko to zase nebylo.
Tady v popředí je Graupnerův Cirrus. Tehdy získání stavebnice znamenalo všimné (ale malé). Potah z fólie jsem zakoupil v náhodně objevené prodejně v Lublani, zakoupil jsem všechny 3 archy, co měli v prodejně. Ten Cirrus stále existuje, přemýšlím o renovaci a osazení křidélek a motoru do čumáku.
V r. 1974 se stal mým kolegou v práci věhlasný modelář Franta Bayer (RC V2 a svah, později F3B a taky dnes výrobce). Ten mě inspiroval ke stavbě "Malého motýla". Jeho konstrukci jsem si dost upravil (asi ne k lepšímu). Přes četné opravy jsem s ním lítal asi 10 let. Byl výborný jak na svah, tak pro sranda lítání na gumicuku. Nakonec byl tak opravovaný, že jsem se rozhodl už dál nepokračovat. Řízení K+V, r. asi 2,2 m asi 1,2 kg. Přijimač byl obří (včetně servozesilovačů hmotil 150 g, sotva se vešel).  Serva byla Graupner šedá lineární po 50 g kus. Zesilovače byly v přijimači. Těch serv je škoda, byla velmi spolehlivá. neuměl jsem k nim udělat samostaný servozesilovač, nakonec jsem je před několika lety vyhodil, je mi to líto.
Pro stavbu proporcionálu jsem si tehdy obstaral (přes známého, navštěvujícího emigrovavšího syna v Německu) originální Graupnerovy konektory, baterky, kniply a krystaly - asi za tehdejších 1000 Kčs. Propašovat celé rádio nešlo, ani jsem na to neměl (i když někteří to tehdy dokázali).
Tohle je z 80. let. Ženat, s dětmi, postaviv družstevní barák jsem začal znovu modelovat. Těch laminátových trupů jsem pár udělal, mám i další větroně s křidélky, ale tohle poletování mě už nebaví. Je mi trapné to prodávat, ale můžu věnovat zadarmo - když mě nepomluvíte. Té slečně už bylo 30 a učinila mě 2násobným dědečkem.
Na té louce se dnes rozkládá podnikatelské baroko. Ten vysilač je onen amatérský pro 4 serva. Anténu jsem nejdříve používal teleskopickou, domácí výroby. Jednotlivé díly ale opakované zasouvání a vysouvání nesnášely, nakonec jsem použil laminátovou autoanténu, pro kterou mi přechodový díl se závitem na vysilač vytočil kamarád z mosazi.
Tahle fotka je asi z vystoupení na Točné v r. 1973. Tu největší potvoru (stojící uprostřed) držím já.
Ještě jsem objevil další várku starých fotek. Tohle je ze začátků modelářského letiště MK Lipence - asi 1998. Tohle je házedlo (dnes kat. RCH). Samá balza, potah tenký Modelspan. Ty kostičky jsou rýsované ručně tuší.
Tehdy byla pod lípou jediná stříška, později se ty střechy rozrostly, což neušlo pozornosti nepřejících občanů a úředních orgánů. Členů klubu bylo málo, tehdy nedocházelo ke sporům - nebylo o co.
Moje tehdejší stroje. Vlevo další házedlo, vpravo větroň RC-V2.
Tohle je ona V dvojka. Ještě ji mám schovanou. Nic zvláštního, ten laminátový trup je vlastní výroby. Poslední stav 2015 - věnoval jsem jej Petrovi S, ten osadil vlečný háček do čumáku  a používá ji pro nácvik aerovlaků zájemců, se svou vlečnou. Zatím je prý celá.
Tohle házedlo je splácané z bazarového trupu, zbytek ze zbytků balzy a fóle. Ta stříbrná folie je z nakupovacího zájezdu do NDR - já tam nebyl, ale vyměnil jsem ji za něco jiného.
Tohle je za začátků Lipeneckého obra - bez bariér a dozoru ÚCL. Toho Discuse vpravo vepředu teď vlastním - z druhé ruky.
Taky ze začátků Obra. Tehdy obři byli dost mrňaví.
Jestli se nepletu, tak ten větroň je p. Vagenknechta (světoznámý výrobce), který taky jednou na obra zavítal.
Ten tryskáč je pokusný stroj Petra Stejskala, osazený turbinou jeho vlastní výroby.
Už i tehdy se skuteční obři pořídku vyskytovali, jako tento Čmelák, nejspíš Rudolfa Helmera.
Obsah pokračuje za reklamou
Pokračujte dolů pro další obsah
- zrušit filtraci.

Odstranění fotek a videí z alba

Vyberte všechny fotky či videa, které chcete smazat a potvrďte akci.

Název

Historie skeny

Popis

Období

Statistiky

  • 42 fotek
  • 0 se líbí

Kategorie a štítky

Nastavení

Veřejné album

Vidí všichni lidé.

Přístupné pouze pro 18+

Vidí pouze lidé, kteří potvrdí svou plnoletost pro zobrazení obsahu 18+.

Skryté album

Vidí pouze lidé, kteří znají přesnou adresu alba.

Uzamčené album

Vidí pouze lidé, kteří zadají kód, který nastavíte.

Nahlásit album

Komentáře fotek a videí

Reklama

Pokračujte v prohlížení

Jestli se vám album líbí…

Přihlásit se na Rajče Prohlédnout znovu

Také album můžete sdílet

Spustit prezentaci Zastavit
TIPZměny uložíte také pokračováním na další fotku či video a zrušíte je klávesou ESC.
Přidejte do popisu štítky (např. #svatba #cestování) a fotku či video tak objeví více lidí.
Historie skeny
Komentáře Přidat